Splatnost faktur

Stručné shrnutí

Pokud dlužníkem není veřejný zadavatel (platí tedy typicky pro vztahy mezi podnikateli)

1. Pokud není splatnost faktur sjednána smluvními stranami, je splatnost přesně 30 dní
2. Bezproblémově lze sjednat splatnost max. 60 dnů, ale i kratší než 30 dní, musí zde však existovat dohoda mezi věřitelem a dlužníkem.
3. Splatnost faktur delší než 60 dnů lze sjednat pouze za situace, pokud toto ujednání nebude pro věřitele zvláště nevýhodné.
4. Sjednání splatnost delší než 60 dnů bude tedy v mnoha případech neplatné, i když na něj věřitel přistoupí.  

Pokud je dlužníkem veřejný zadavatel:

1. Pokud není splatnost sjednána smluvními stranami, je splatnost faktur přesně 30 dní
2. Bezproblémově lze sjednat splatnost faktur kratší než 30 dní.
3. Splatnost faktur delší než 30 dnů lze sjednat pouze za situace, pokud je to odůvodněno povahou závazku.
4. Splatnost faktur delší než 60 dní sjednat nelze

Výše uvedené závěry vychází ze zákona 89/2012 Sb. Občanský zákoník

Úprava v občanském zákoníku

právní úprava splatnosti závazků vychází z § 1963 OZ

Dle něj platí, že je-li obsahem vzájemného závazku podnikatelů povinnost dodat zboží nebo službu za úplatu, je cena splatná do třiceti dnů ode dne,

1. kdy byla dlužníku doručena faktura nebo jiná výzva podobné povahy
2. kdy bylo doručeno zboží nebo služby, pokud byla faktura či výzva zaslána dříve než bylo plněno. 
3. převzetí nebo ověření, zda bylo řádně splněno, má-li být podle zákona nebo smlouvy provedeno, pokud byla faktura či výzva zaslána před tímto ověřením či převzetím

Dále zákon určuje, že si smluvní strany mohou ujednat dobu splatnosti delší šedesáti dnů jen tehdy, pokud to není pro věřitele zvláště nevýhodné.

Možnost delší splatnosti než 60 dní není přípustná v situaci, kdy je dlužníkem veřejný zadavatel.

V případě, kdy je dlužníkem veřejný zadavatel, je možné sjednat jinou splatnost než základní třicetidenní, která je v neprospěch věřitele (tedy delší) pouze v případě, kdy to odůvodňuje povaha závazku.

Z uvedené úpravy tedy vyplývá následující:

Co je splatnost faktury

Den splatnosti faktury je den, kdy ještě můžete zaplatit, aniž jste v prodlení. V den splatnosti již musí mít věřitel peníze na účtu, nestačí tedy jejich odeslání. Pokud splatnost připadá na víkend či svátek, je dnem splatnosti první následující pracovní den.

Jak se splatnost počítá

Není-li splatnost dohodnuta smluvně (například 14 dní od konce měsíce za nějž se fakturuje),  počítá se splatnost ve většině případů jako 30 dní ode dne, kdy Vám byla doručena faktura.
Pokud Vám tedy dodavatel na fakturu napíše vystaveno poslední den v měsíci, ale doručí ji až za týden, bude zákonných 30 dní běžet až od doručení.

Splatnost faktury 14 dní - většinou chybné

Neujednají-li si smluvní strany dobu splatnosti, platí základní splatnost, tedy přesně 30 dnů. Sjednání lhůty kratší nic nebrání, ale tuto lhůtu je nutné výslovně sjednat. Pokud Vám tedy někdo bez dohody s Vámi vystaví fakturu se splatností 14 dní, nepostupuje správně a faktura je chybná. Kratší splatnost si můžete sjednat ústně, ale bude pak obtížné to prokázat. Prokazovat to samozřejmě bude muset věřitel, tedy dodavatel. 

Lhůta splatnosti faktur delší než 30 dní - musí být sjednána 

Pokud jsou smluvní strany podnikatelé, mohou sjednat lhůtu splatnosti až 60 dní bez omezení. Je-li odběratelem veřejný zadavatel (pokud má tedy veřejný zadavatel fakturu hradit), lze 60-ti denní lhůtu sjednat pouze, pokud je to odůvodněno povahou závazku. 

Lhůta splatnosti faktur delší než 60 dní - jen v odůvodněných případech

Smluvní strany si mohou sjednat delší než 60-ti denní lhůtu splatnosti pouze tehdy, pokud to není pro věřiteli zvláště nevýhodné. Může to tedy být nevýhodné, ale nesmí to být zvláště nevýhodné. Takovým případem může být situace, kdy odběratel dodává stejné zboží či službu dále a má rovněž delší splatnost (například v mezinárodním obchodu) Takovou splatnost ale nelze sjednat v situaci, kdy je dlužníkem (odběratelem) veřejný zadavatel.

Maximální splatnost faktur

Mezi podnikateli tedy žádná maximální splatnost není, při splatnosti 61 a více dní je však nutné splnit podmínku, že to není pro věřitele zvláště nevýhodné. V případě veřejného zadavatele v pozici odběratelenelze delší splatnost než 60 dní sjednat v žádném případě.

Kdy je delší lhůta splatnosti zvláště nevýhodné?

Jako příklad zvláště nevýhodného prodloužení by bylo možné uvést lhůtu sjednanou jen kvůli administrativnímu zpracování u dlužníka (oběh dokladů) či například praxe obchodních řetězců, které požadují delší lhůtu splatnosti i u rychloobrátkového zboží a tím získávají finanční prostředky na financování své činnosti, pokud toto není zohledněno v marži či dalších podmínkách.

Kdy je delší lhůta splatnosti akceptovatelná?

Jako spravedlivou je dle našeho názoru možné sjednat lhůtu delší 60 dní v případech, kdy odběratel bude zboží dodávat dalšímu subjektu a lhůta splatnosti jeho plnění bude delší..
Delší lhůtu splatnosti také může odůvodnit vyšší marže či další okolnosti.

Sankce při prodlení s platbou faktur

V praxi je na fakturách často uvedeno, že pokud zaplatíte pozdě, bude vyžadována smluvní pokuta či jiná smluvní sankce. Tak tomu ale není, pokud to není sjednáno.  Věřitel může v takových případech vyžadovat pouze zákonný úrok z prodlení. A samozřejmě jen za dny skutečného prodlení. Pokud je na faktuře uvedena kratší splatnost, úrok ani jiné sankce požadovat nelze.