Od 22. listopadu 2021 mohou o kompenzační bonus žádat OSVČ, jejichž činnost byla dotčena vládními opatřeními. Ačkoliv se ještě čeká na senát a prezidenta, hlavní podmínky jsou již známy. Přestože bude možné žádost podat až v lednu, je vhodné se s podmínkami seznámit již nyní, abyste o nárok či jeho část nepřišli. Například proto, že budete mít přerušenou živnost či přijmete zálohu na budoucí dodávky.
Žádost o kompenzační bonus za listopad a prosinec 20211
Žádost o kompenzační bonus je možné podávat od ledna 2022.
Odkaz na formulář na webu finanční správy naleznete na konci článku.
Jaké OSVČ mohou žádat o kompenzační bonus?
O nový kompenzační bonus mohou žádat OSVČ, které splní tyto podmínky:
- jedná se o osoby samostatně výdělečně činné dle zákona o důchodovém pojištění k datu 22. 11. 2021
- pokud mají přerušenou činnost, přerušili ji až po 22. 11. 2020, resp. k datu 22. 11. ji nemají přerušenu déle než rok v celku
- v bonusovém období nebyly nespolehlivým plátcem nebo nespolehlivou osobou ve smyslu zákona o DPH
- jejich činnost byla v bonusovém období významně dotčena v důsledku vládních opatření, případně kvůli péči o dítě v souvislosti s onemocněním COVID-19 samotnou OSVČ či jejím zaměstnancem.
To, zda byla činnost dotčena se určí na základě poklesu příjmů, který musí být alespoň 30% - blíže v dalším textu.
Jaké OSVČ nemohou o kompenzační bonus žádat
O kompenzační bonus nemohou žádat ti, kteří zahájili činnost po 22. listopadu 2021 a ti, kteří mají živnost k datu 22. 11. 2021 přerušenou více než rok v celku.
Pokud měl někdo přerušenou živnost opakovaně, bude se posuzovat poslední přerušení, tedy to, které je platné k datu 22. listopadu.
Pro všechna bonusová období se bude posuzovat stav k 22. listopadu 2021. Pokud tedy měla OSVČ k datu 22. 11. 2020 přerušenou činnost a neobnovila ji nejpozději 22. 11. 2021, nezíská na kompenzační bonus nárok, i kdyby následně činnost obnovila.
Stejně jako v minulosti jsou vyloučeny osoby, které jsou v bonusovém období nespolehlivými plátci nebo osobami. Tyto OSVČ však mohou získat nárok na bonus v dalších obdobích, pokud takovými osobami přestanou být před jejich začátkem. Pokud například bude OSVČ vyřazena ze seznamu nespolehlivých plátců v prosinci, může žádat v lednu apod.
Kompenzační bonus a insolvence či exekuce
Ani insolvence ani exekuce žadatele nevadí. Takové OSVČ mohou o kompenzační bonus žádat, pokud splní další podmínky.
Bonusové období
Prvním bonusovým obdobím (období za nějž se žádá o bonus) je období od 22. listopadu 2021 do 31. prosince 2021. Druhým bonusovým obdobím je leden 2022. Vláda může přidávat další bonusová období v průběhu celého roku 2022. Kompenzační bonus v roce 2022 tak může pokračovat podle schválených pravidel, pokud se vláda nerozhodne nastavit pravidla nová.
Významně dotčená činnost
OSVČ může čerpat kompenzační bonus za každý den bonusového období, pokud byla jedna nebo více činností této OSVČ významně dotčena.
Činnost se považuje za významně dotčenou, pokud výše příjmů odpovídajících tržbám z prodeje výrobků, zboží a služeb plynoucích z této činnosti nepřekročila ve srovnávaném období 70 % průměrné měsíční výše těchto příjmů plynoucích z téže činnosti ve srovnávacím období. Pokles tedy musí být alespoň 30% oproti průměru ve srovnávacím období.
Srovnávaným obdobím je aktuální období, v němž činnost byla dotčena (aktuálně prosinec 2021 nebo leden 2022). Srovnávacím obdobím je období, kdy činnost aktuálními opatřeními dotčena nebyla, konkrétně tři po sobě jdoucí měsíce od června 2021 do října 2021. Blíže k vymezení těchto období viz další části článku.
Pokles musí být vyvolán vládními opatřeními či péčí o dítě
Pokles nesmí být způsoben zjevně a převážně jinými důvody než dopadem vládních opatření nebo kvůli péči o dítě v souvislosti s onemocněním COVID-19 samotnou OSVČ či jejím zaměstnancem.
Pokles tedy musí být způsoben hlavně (nemusí být zcela) vládními opatřeními či tím, že musí OSVČ či její zaměstnanec pečovat o dítě nemocné Covidem, v karanténě apod.
Pokud si tedy pokles způsobíte například dovolenou či uzavřením provozovny kvůli bonusu, nárok nevznikne. Stejně tak pokud budete marodit například s běžnou chřipkou, budete mít zlomenou nohu apod.
Dopad vládních nařízení může být i nepřímý, tedy například nižší zájem o služby a produkty, platební neschopnost v důsledku vládních opatření apod.. Tedy budete považováni za dotčené, i když Vaše činnost nebyla přímo omezena či zakázána.
Pravidlo uvedené v předpise nicméně neznamená, že by toto museli podnikatelé prokazovat při podání žádosti. Jelikož zákon říká, že nárok je vyloučen jen tehdy, pokud je příčinou zjevně a převážně jiný důvod, je potřeba jej vyložit tak, že v pochybnostech se má za to, že pokles je způsoben opatřeními, pokud není prokázán opak.
Tedy pokud příjmy skutečně poklesnou dostatečně, bude v drtivé většině případů bonus poskytnut bez dalšího a pokud by měl správce daně pochybnosti, musel by právě on prokázat, že příčiny byly jiné, případně předestřít vážné pochybnosti o nároku. To samozřejmě bude v mnoha případech obtížné. Například u fotografa nebude jasné, zda neměl příjmy kvůli volnu či nedostatku poptávky.
Každopádně nárok není automatický jen proto, že příjmy poklesly. je jasné, že posouzení, zda toto splňují, může některým podnikatelům činit problémy.
Karanténa či izolace - činnost se považuje za významně dotčenou automaticky
Pokud byla OSVČ nařízena karanténa nebo izolace, bude činnost považována za významně dotčenou bez ohledu na příjmy. V takovém případě ale získá nárok maximálně poloviční, vždy je tedy vhodné posoudit i příjmy a případně požádat o vyšší částku.
Příklad 1
Paní Váňová je modelka a byla celý prosinec na dovolené, kde si léčila bolavé srdce po rozchodu s přítelem, o čemž se nezapomněla pochlubit na sociálních sítích. Díky tomu si vydělala jen polovinu příjmů. Pokles byl dostatečný, nicméně nárok na bonus bude sporný, protože pokles způsobila převážně její dovolená. Paní Váňová by musela tvrdit a v případě potřeby prokázat, že dovolená nebyla zjevně převažujícím důvodem, například proto, že na ni i odjela poté, co jí zákazníci zrušili zakázky.
Příklad 2
Paní Hálková je pedikérka a v průběhu listopadu a prosince jí postupně klesal počet zákazníků na cca polovinu, pravděpodobně kvůli vládním omezením a obav zákazníků z možné nákazy. Přesné důvody jí ale zákazníci nesdělili. Proto odjela v druhé polovině měsíce prosince na neplánovanou dovolenou. Vydělala si celkem 40 % příjmů. Dle našeho názoru paní Hálková nárok má, protože pokles byl vyvolán více důvody a dovolená nebyla zjevně tím převažujícím, protože je pravděpodobné, že by si více než 70 % nevydělala ani kdyby neodjela.
Příklad 3
Pan Majer provozuje kemp. V listopadu a prosinci klesly jeho příjmy na nulu, protože kemp v říjnu zavírá a otevírá jej až v březnu. Nárok na kompenzační bonus mít nebude, protože důvodem nejsou vládní opatření, ale sezonní uzavírka provozovny.
Pokud by nicméně v kempu provozoval občerstvení, či poskytoval ubytování například během Vánoc a Silvestra, nárok by již mohl mít. Činnost by byla zjevně omezena vládními opatřeními a bylo by jen potřeba zdůvodnit, co je převažujícím důvodem.
Dotčená činnost musí být převažující
Aby bylo možné dotčenou (omezenou) činnost (nebo činnosti) kompenzovat, musí se jednat ve srovnávacím období o převažující činnost. Musí z ní tedy pocházet více než 50 % příjmů. Pokud tedy někdo měl příjmy z více činností a dotčena byla jen doplňková činnost, nárok na kompenzační bonus mít nebude. Do příjmů se zahrnují příjmy ze zaměstnání, samostatné činnosti a pronájmu. Nezohlední se příjmy z kapitálového majetku a ostatní příjmy.
Zákon nyní neumožňuje subjektům zvolit alternativu jako tomu bylo u předchozího programu. Při volbě srovnávacího období je tak u OSVČ s více druhy příjmů potřeba posoudit nejen výši příjmů pro výpočet samotného nároku ale i to, zda byla činnost převažující (v obou případech jsou výhodnější vyšší příjmy). Někdy tak může být vhodnější zvolit období s nižšími příjmy, v němž ale byly nižší jiné příjmy
Podmínku převažující části příjmů lze nahradit převažující částí přidané hodnoty pocházející z dané činnosti, tedy například u prodeje zboží zohlednit jen marži.
Příklad 4
Pan Mráček provozuje advokátní praxi a vedle toho poskytuje krátkodobé ubytování, které tvoří cca 30 % jeho příjmů. V prosinci spadly jeho příjmy z ubytovacích služeb na nulu a příjmy z advokacie klesly o 20 %. Celkové příjmy poklesly o 35 % v porovnání se srovnávacím obdobím.
Bude potřeba určit, zda je dotčena převažující činnost. Převažující činností je advokacie a ta nebyla dotčena, resp. nebyla dotčena významně, nárok tedy nevznikl.
Pan Mráček by mohl ještě zkusit použít marži, tedy například porovnat výdaje a příjmy, pokud by část advokátních služeb nakupoval od subdodavatelů apod.
Srovnávané období
Srovnávaným obdobím je to, v němž byla činnost dotčena. Dle zákona je srovnávaným obdobím vždy celý měsíc, který spadá do bonusového období, za nějž se žádá. Proti předchozímu programu se tedy příjmy neporovnávají za předchozí měsíc, ale za aktuální měsíc, což dle našeho názoru lépe vypovídá o tom, jak byla činnost dotčena.
Pokud tedy žádáte za listopad a prosinec 2021, srovnáváte příjmy dosažené v prosinci (srovnávané období) se srovnávacím obdobím. V žádosti za leden srovnáváte příjmy v lednu se srovnávacím obdobím.
Rozhodné období
Rozhodné období je důležité pro následné stanovení srovnávacího období, tedy období s nímž budou příjmy porovnávány.
Rozhodným obdobím je pro OSVČ období od června 2021 do října 2021.
Srovnávací období
Období vůči němuž se pokles posuzuje, je vždy období tří po sobě jdoucích měsíců, které si vyberete, a to buď v rámci rozhodného období (6-10/2021) a nebo v případě vybraných sezonních činností z měsíců z období 11/2019-3/2020.
Možnost použití období listopad 2019 až březen 2020 pro výpočet kompenzačního bonusu je však omezena na ty OSVČ, které nemohou účelně vykonávat svou činnost v žádném z měsíců v rozhodném období kvůli její sezonnosti.
Například nebude účelné v daném období prodávat kapry či vánoční stromky, provozovat sjezdovky. Ale provoz některých lanovek během prázdnin možný a účelný je a provozovatelé tak nárok použít období 11/2019-3/2020 mít nemusí.
V případě, že OSVČ zahájila činnost později než v prvním dni srovnávacího období dle výše uvedených pravidel, jsou srovnávacím obdobím jakékoliv tři měsíce z prvních pěti celých kalendářních měsíců činnosti. Pokud například zahájí činnost 15. 9. 2021, bude srovnávacím obdobím jakékoliv tříměsíční období od října 2021 do února 2022. Určení srovnávacího období a následného příjmu tak bude u těchto osob poměrně komplikované.
Proti předchozímu programu tak není nutné srovnávací období měnit, ale je možné si vybrat to nejvýhodnější a srovnávat příjmy právě s ním, po celou dobu platnosti programu.
Průměrný příjem pro výpočet kompenzačního bonusu
Porovnávat budete příjem ve srovnávaném období a měsíční průměr za srovnávací období.
Př. II: OSVČ provozuje penzion. OSVČ chce požádat za listopad a prosinec 2021 o kompenzační bonus.
Srovnávaným obdobím je pro ni prosinec 2021.
Srovnávacím obdobím je jakékoliv tříměsíční období od června do října 2021. Zvolit je potřeba to, v němž dosahuje nejvyššího průměrného příjmu (kvůli prokázání následného poklesu) a zároveň bude významně dotčená činnost považována za převažující.
Výše kompenzačního bonusu
Maximální výše kompenzačního bonusu činí 1 000 Kč za každý den bonusového období. Kompenzační bonus může dosáhnout maximálně takzvanou limitní částku. Ta se vypočte jako rozdíl průměrné měsíční výše relevantních příjmů ve srovnávacím období a výše příjmů ve srovnávaném období, vydělený počtem dní srovnávaného období.
Kompenzační bonus tedy nemůže být vyšší, než je propad relevantních příjmů OSVČ. Toto omezení se dotkne především OSVČ vykonávajících vedlejší činnost, zejména důchodců, studentů, osob na mateřské či rodičovské dovolené.
Příklad 5
Paní Haldová poskytuje masáže a kromě toho pracuje jako úřednice. Její průměrné příjmy ve srovnávacím období činily 1 000 Kč denně z masáží a 800 Kč ze zaměstnání. V listopadu a prosinci klesly její průměrné příjmy z masáží na 500 Kč.
Paní Haldová splní podmínku převažujících příjmů z podnikání. Splní i procentní pokles a bude mít nárok na kompenzační bonus. Její příjmy ale poklesly pouze o 500 Kč. Obdrží tedy pouze 500 Kč na den, nikoliv celých 1.000 Kč.
Kompenzační bonus a přerušení činnosti
Kompenzační bonus nově nenáleží při přerušení živnosti, konkrétně za dny, kdy má OSVČ činnost přerušenu. Pokud tedy máte na bonus nárok, obnovte činnost co nejdříve.
Výše kompenzačního bonusu v případě nařízené karantény či izolace
Pokud je kompenzační bonus poskytován pouze z důvodu nařízené karantény či izolace, činí jeho výše 500 Kč. V takovém případě není třeba splnit podmínku poklesu příjmů. žadatel má nicméně možnost požádat o vyšší částku, pokud splňuje podmínky standardní výše.
Souběh kompenzačního bonusu s jinými podporami
Zákon o kompenzačním bonusu připouští souběžné čerpání bonusu a podpor z programu Antivirus (případně jeho následovníka) a z programu sloužícímu k úhradě nájemného (COVID-Nájemné).
Žádost o kompenzační bonus - formulář
Formulář je dostupný například zde:
Charakter kompenzačního bonusu
Kompenzační bonus se spravuje jako daň podle daňového řádu a může být zpětně podroben daňové kontrole či postupu k odstranění pochybností. Pokud by se ukázalo, že nebyly splněny podmínky pro vznik nároku na kompenzační bonus, správce daně doměří daň, avšak zákon o kompenzačním bonusu vylučuje vznik penále z doměřené daně. Finanční správa avizuje, že z neoprávněně čerpané částky kompenzačního bonusu se počítá úrok z prodlení (např. dotaz č. 62). Právo státu na vymáhání úroku z prodlení při neoprávněné výplatě kompenzačního bonusu je však diskutabilní, odlišný názor od Finanční správy zastává např. Miroslav Dvořáček v článku na Právním prostoru.
