Každá fyzická osoba, která obdrží příjem osvobozený od daně z příjmů přesahující 5 milionů Kč, je povinna podat oznámení o osvobozených příjmech ve lhůtě pro podání daňového přiznání. Výjimkou je prodej nemovitosti zapisovaný do katastru nemovitostí.
Jakých příjmů se oznámení týká?
Dle §38v zákona č.586/1992 Sb., o daních z příjmů se povinnost podat oznámení týká všech osvobozených příjmů, které fyzická osoba obdrží v daném období ve výši nad 5 milionů Kč. Podstatné je, že se každý příjem posuzuje jednotlivě. Nejedná se tedy o součet osvobozených příjmů ale o jednotlivý příjem. Příkladem může být situace, kdy jste v jednom roce získali majetek z dědictví ve výši 4 milionů Kč a příjem z prodeje podílu obchodní společnosti ve výši 3 milionů Kč a zároveň splňujete podmínky pro jejich osvobození. V tomto případě se oznámení podávat nemusí, protože ani jeden příjem nepřesáhl částku 5 milionů Kč. Stejně je tomu i v případě, kdy je jeden druh příjmu placen v daném roce ve splátkách. Pokud obdržíte příjem ve splátkách a jednotlivé splátky nepřesáhnou výši 5 milionů Kč, nemusí se oznamovat, i kdyby jejich součet danou hranici překročil.
Pozor ovšem na účelové rozdělení s cílem vyhnout se oznámení – pak by povinnost vznikla a hrozily by vysoké sankce.
Zákon č.586/1992 Sb., o daních z příjmů upravuje osvobozené příjmy zejména v § 4, 4a, §6 odst. 9 a § 10 odst. 3. Mezi osvobozené příjmy nejčastěji řadíme:
- příjem z pojištění majetku, odpovědnosti za škodu,
- příjem z prodeje nemovitostí,
- cenu z veřejné či reklamní soutěže,
- příjem z prodeje podílu v obchodní korporaci,
- bezúplatný příjem z dědictví,
- příjmy z prodeje cenných papírů,
- náhradu za uvolnění bytu,
- bezúplatný příjem od příbuzného v linii přímé a vedlejší nebo od osoby žijící po dobu jednoho roku ve společně hospodařící domácnosti a další.
Výjimka z oznamování osvobozených příjmů
Správce daně může stanovit, že některé příjmy se neoznamují, protože si je údaje o nich schopen zjistit sám.
Výjimka z oznamování osvobozených příjmů se v tuto chvíli týká pouze příjmu z prodeje nemovitosti zapisovaných do katastru nemovitostí na základě kupní smlouvy. Pokud tedy prodáte nemovitost a současně splňujete podmínky pro osvobození, nemusíte tento příjem oznamovat. Tato výjimka ovšem neplatí, pokud jste příjem získali jinak než na základě prodeje, tedy například na základě dědictví daru či jiným způsobem.
Tato informace se sice také promítne v katastru nemovitostí, ale výjimka v oznamování se na tento případ nevztahuje, zejména proto, že správce daně nemá informaci o hodnotě příjmu.
Jak stanovit hodnotu osvobozeného příjmu?
U dědictví lze vycházet z ocenění pro účely dědického řízení, pozor však na to, že hodnota nemusí být vždy správná. Další možností je využití znalce a nechat si zpracovat znalecký posudek. Na jeho základě pak zjistíte, zda Vám vznikne povinnost daný příjem oznámit či nikoliv. Ocenění znalcem však není povinné. Oznámení bezúplatného příjmu může fyzická osoba podat na základě vlastního odhadu. Pokud si hodnotou příjmu nejste jisti, či je hodnota na pomezí, je vždy lepší oznámení o osvobozených příjmech podat. Za jeho nepodání vám hrozí vysoké sankce.
Kdy se podává oznámení o osvobozených příjmech?
Dle §38v odst. 1 zákona o daních z příjmů. se oznámení podává ve stejné lhůtě, která platí pro podání daňového přiznání. Oznámení se tedy podává do 3 měsíců po uplynutí zdaňovacího období. Lhůta se o měsíc prodlužuje u poplatníků, kteří podávají daňové přiznání elektronicky a těm, kterým daňové přiznání podává daňový poradce se lhůta pro podání oznámení prodlužuje až o 6 měsíců po uplynutí zdaňovacího období. Tato povinnost přitom platí i pro ty, kteří nemají povinnost podat daňové přiznání.
Jak podat oznámení o osvobozených příjmech?
Oznámení o osvobozených příjmech můžete podat na tiskopisu, který je zveřejněn na webových stránkách finanční správy. Tento tiskopis však není povinný. Oznámení tedy můžete podat v libovolném formátu. Oznámení ale musí obsahovat následující informace
- výši příjmu,
- popis okolností nabytí příjmu (popsat o jaký příjem se jedná),
- datum, kdy příjem vznikl.
Jaké sankce hrozí při nesplnění oznamovací povinnosti?
Pokud oznámení o osvobozených příjmech ve stanovené lhůtě nepodáte, hrozí za toto opomenutí značné sankce. Výši sankce upravuje zákon o daních z příjmů v § 38w následovně:
- 0,1 % z částky neoznámeného příjmu, pokud tuto povinnost splní, aniž by k tomu byl vyzván,
- 10 % z částky neoznámeného příjmu, pokud poplatník tuto povinnost splní v náhradní lhůtě poté, co byl k tomu vyzván, nebo
- 15 % z částky neoznámeného příjmu, pokud poplatník nesplní tuto povinnost ani v náhradní lhůtě.
Sankce je možné v některých případech snížit, či zcela prominout.
Pokud si s oznámením či posouzením hraničních situací nevíte rady, neváhejte nás kontaktovat, rádi Vám pomůžeme.
