Zákon č. 280/2009 Sb., daňový řád upravuje celou řadu sankcí za porušení povinností v oblasti daní. V následujících řádcích si připomeneme, o jaké konkrétní sankce se jedná a jak se proti nim lze bránit.
Pokuty:
Pokuta za porušení mlčenlivosti
V případě porušení mlčenlivosti ať už ze strany podnikatele, správce daně či jiného subjektu hrozí pokuta až do výše 500 000 Kč.
Pořádková pokuta
Jedná se o klasickou sankci, která je správcem daně ukládána při daňovém řízení v případě, kdy účastník řízení i přes předchozí napomenutí ruší pořádek nebo neuposlechne pokynu správce daně. Patří sem například situace, kdy nevyhovíte výzvě, kterou vám správce daně poslal. Pořádková pokuta hrozí také při hrubém chování vůči ostatním účastníkům řízení.
Pořádková pokuta může být uložena do výše 50 000 Kč. Za závažné ztěžování či maření správy daní může být uložena pokuta až do výše 500 000 Kč. Pořádková pokuta může být uložena i opakovaně, a to v podstatě tak dlouho či tolikrát, než je účelu sledovaného pořádkovou pokutou dosaženo.
Pokuta za nesplnění povinnosti nepeněžité povahy
Za nesplnění povinnosti nepeněžité povahy může správce daně uložit pokutu až do výše půl milionu Kč. Jedná se zejména o nesplnění registrační, ohlašovací či jiné oznamovací povinnosti. Pokud učiníte vadné podání, může správce daně předepsat pokutu ve výši 1 000 Kč. Pokud následně vadné podání neopravíte, může se pokuta zvýšit až na 50 000 Kč. U této pokuty přitom platí, že může být uložena až do tří let ode dne, ve kterém došlo k porušení povinnosti.
Pokuta za pozdní podání daňového přiznání
Pokud bude daňové přiznání či dodatečné daňové přiznání podáno se zpožděním delším než pět pracovních dní, vzniká pokuta ve výši:
1. 0,05 % stanovené daně za každý následující den prodlení nebo
2. 0,05 % stanoveného daňového odpočtu za každý následující den prodlení nebo
3. 0,01 % stanovené daňové ztráty za každý následující den prodlení.
Ve všech případech platí, že pokuta může dosáhnout nejvýše 5 % stanovené daně, daňového odpočtu nebo daňové ztráty.
Pokud bude pokuta nižší než 1 000 Kč, tak se k úhradě nepředepisuje. Zároveň platí, že maximální výše pokuty nesmí přesáhnout 300 000 Kč.
Za současného splnění dvou podmínek je výše pokuty za opožděné daňové přiznání v poloviční výši:
- Daňové přiznání je podáno do 30 dnů po uplynutí lhůty pro podání a
- v daném kalendářním roce nebylo zjištěno jiné prodlení při podání daňového přiznání.
Pokud správce daně vypočte pokutu, jejíž poloviční výše bude méně, než 1 000 Kč neznamená to ovšem, že pokuta nebude předepsána k úhradě. Například pokud by daň byla ve výši 200 000 Kč a daňové přiznání by bylo podáno se zpožděním 5 pracovních + 18 kalendářních dnů, výše pokuty by byla 1 800 Kč (200 000*0,0005*18). K úhradě pak bude předepsána polovina z této částky.
V zákoně č.586/1992 Sb., o daních z příjmů nalezneme související ustanovení §38o ve kterém se uvádí:
„Je-li část dílčího základu daně z příjmů ze závislé činnosti, ze kterých plátce daně sráží zálohu na daň, vyšší než 50% celkového základu daně, snižuje se pokuta za opožděné tvrzení daně u daňového přiznání na desetinu.“
Pokud tedy došlo k prodlení s podáním daňového přiznání a příjmy z více jak 50% pochází ze zaměstnání, snižuje se předepsaná pokuta na desetinu vypočtené částky.
Ačkoliv § 250 daňového řádu nese název „Pokuta za opožděné tvrzení daně“, pokutu lze uložit i v případě, že daňové přiznání nebude podáno vůbec. V takovém případě může správce daně stanovit daň z moci úřední. Pro výpočet pokuty se pak použije horní hranice, což je 5 % stanovené daně, daňového odpočtu nebo daňové ztráty. Výše pokuty však činí vždy minimálně 500 Kč.
Vyměřená pokuta pak musí být uhrazena do třiceti dní ode dne oznámení platebního výměru.
§ 248 daňového řádu k pokutám dále uvádí, že při stanovení jejich výše dbá správce daně na to, aby pokuta nebyla v hrubém nepoměru k významu porušené povinnosti a k závažnosti následku pro správu daní.
Penále
Pokud správce daně doměří daň vyšší, nebo pokud je snižován daňový odpočet či daňová ztráta, než jak byly stanoveny na základě podaného přiznání, může být vyměřeno penále.
Základem pro výpočet penále je doměřená daň. Čas, který uplynul od lhůty pro podání přiznání, tedy nemá na výši penále vliv.
Penále se počítá z částky doměřené daně ve výši:
- 20 %, je-li daň zvyšována,
- 20 %, jeli snižován daňový odpočet,
- 1 %, je-li snižována daňová ztráta.
V praxi může nastat situace, kdy bude na základě daňové kontroly v jednom roce snížena daňová ztráta a v roce následujícím bude díky této neoprávněně uplatněné ztrátě zvýšena daň. Aby nedošlo ke dvojímu uplatnění sankce, je v § 251 daňového řádu stanoveno, že penále předepsané za zvyšovanou daň bude následně sníženo o penále, které bylo předepsáno z důvodu snížení ztráty.
Penále se nepočítá z doměřené daně na základě dodatečného daňového přiznání, které učiní sám poplatník a ani v případě, kdy správce daně zahájí kontrolu a doměří daň bez předchozí výzvy k podání dodatečného přiznání.
Pokud penále nedosáhne částky 200 Kč, nepředepíše se.
Úroky
Úroky jsou daňovým řádem definovány jako sankce za pozdní úhradu povinné platby. Povinnost uhradit úroky může vzniknout jak na straně podnikatele, tak i na straně správce daně. Stejně jako u pokuty se úroky k náhradě nepředepíší, pokud je jejich hodnota nižší než 1 000 Kč.
Úrok z prodlení
Úrok z prodlení vzniká v případě, kdy nebyla uhrazena splatná daň. Dle daňového řádu výše úroku z prodlení odpovídá výši úroku z prodlení podle občanského zákoníku (zákon č.89/2012 Sb.). Zákoník se pak odkazuje na nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Dle tohoto nařízení odpovídá výše úroku z prodlení ve výši roční repo sazby stanovené ČNB pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. Pro 1. pololetí 2023 tak vychází zvýšená repo sazba na 15,00 % p.a.
Úrok z prodlení vzniká již od čtvrtého dne následujícího po původním dni splatnosti daně, a to až do dne její platby. Je třeba upozornit, že zde se nejedná o dny pracovní ale kalendářní. Aby nevznikla povinnost uhradit úrok, musí být daň na účet správce daně připsána nejpozději do 4 dnů od konce lhůty pro podání přiznání.
Úrok z posečkané částky
Pokud správce daně povolí posečkání daně, vznikne poplatníkovi povinnost z této posečkané částky uhradit úrok. Počítá se za celou dobu posečkání daně a je splatný do třiceti dnů ode dne, kdy pominuly podmínky pro jeho vznik. Výše úroku z posečkané částky odpovídá polovině úroku z prodlení.
Kromě sankcí, které definuje daňový řád, se podnikatelé při své činnosti mohou setkat s celou řadou dalších postihů, které vyplývají z jiných předpisů. Například ze zákona o účetnictví, zákona o daních z příjmů nebo třeba ze zákona o dani z přidané hodnoty (např. hodně diskutované sankce týkající se kontrolního hlášení).
Lze se proti výše uvedeným sankcím bránit?
Řízení o prominutí daně nebo jejího příslušenství je v daňovém řádu upraveno v §259-259c. Obecně platí, že za jistých předpokladů lze předepsané sankce ze strany správce daně prominout.
V případě penále je možné požádat o prominutí nejpozději do 3 měsíců ode dne právní moci platebního výměru, kterým bylo o povinnosti uhradit penále rozhodnuto. Jak vyplývá z §259a daňového řádu, podmínkou pro možnost požádat o prominutí penále je úhrada daně, v důsledku jejíhož doměření povinnost uhradit penále vznikla. Správce daně pak může prominout až 75 % penále. Nelze tedy prominout celých 100 %.
O prominutí lze požádat i u pokuty za opožděné tvrzení daně, úroku z prodlení nebo úroku z posečkané částky. Pokud byla povinnost, na základě jejíhož nesplnění byla sankce předepsána nakonec splněna, lze s přihlédnutím k okolnostem daného případu sankci prominout. Správce daně u promíjení sankcí přihlíží k ospravedlnitelným důvodům, mezi které Pokyn GFŘ D-58 o promíjení příslušenství daně řadí například nepříznivý zdravotní stav, živelnou pohromu nebo nefunkční systém portálu Finanční správy.
Při posuzování žádosti se také přihlíží k četnosti porušování povinností ze strany poplatníka při správě daní a k dalším okolnostem.
